Bezplatná výuka českého jazyka přizpůsobená potřebám žáků–cizinců z třetích zemí na rok 2013
Vyhodnocení programu.
Číslo rozhodnutí: MŠMT-27/2013-200
Poskytovatel dotace: Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, IČ 00022985
Program: Rozvojový program MŠMT „ Bezplatná výuka českého jazyka přizpůsobená potřebám žáků–cizinců z třetích zemí na rok 2013“
Název organizace: ZŠ Dr.F.L.Riegra, Semily, Jizerská 564
Adresa organizace, email, web: Jizerská 564, Semily 513 01
Statutární orgán: Příspěvková organizace, zřízená ÚSC Město Semily. Statutární zástupceředitel školy – Mgr. Karel Strnad
Poskytnutá dotace: 132950,- Kč
OBECNÉ HODNOCENÍ VÝUKY:
Bezplatná výuka českého jazyka probíhá na naší škole od začátku roku 2013.
Vytvořili jsme dvě skupiny žáků – první skupinu tvoří děti z prvního stupně, zejména třeťáci, páťáci a postupně zapojujeme i žáčky první třídy. S touto skupinou pracujeme hlavně hravou formou, čteme pohádky a bajky, nad nimiž pak diskutujeme a plníme různé jazykové úkoly, rádi hrajeme hry na rozšiřování slovní zásoby (např. „Kufr“), často je třeba procvičit učivo probírané v rámci českého jazyka daného ročníku. Největší obtíže dětem činí délka hlásek a měkké a tvrdé souhlásky – tyto jevyneslyší a necítí.
Druhou skupinu tvoří žáci druhého stupně, převážně sedmých (ale i osmých a devátých) ročníků. V této skupině pracujeme podobnými metodami jako ve skupině první. Přečetli jsme Babičku Boženy Němcové (při četbě se projevily odlišné jazykové schopnosti dětí, kdy bylo třeba hodně vysvětlovat, vracet se k již přečtenému, hledat synonyma pro slova zas taralá a již málo používaná apod.), hledali jsme význam českých rčení a přísloví (to byl pro tyto děti velmi obtížný úkol, práce je však velmi bavila), věnovali jsme se procvičování různých pravopisných jevů.
U dětí druhého stupně přetrvávají obtíže s délkou hlásek, pravopisem, ale problémy jim stále činí i delší samostatný ústní projev.
POUŽÍVANÉ POMŮCKY:
V obou skupinách využíváme interaktivní tabuli, různé počítačové programy (PON škola, Dys.Com, TS čeština apod.), učebnice češtiny pro cizince a knihy ze školní knihovny. Seznámili jsme se i s jazykovými příručkami (Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, gramatické přehledy a mapy)
ZÁVĚR:
Děti navštěvují tyto hodiny dobrovolně a zcela pravidelně. Výuka jim přináší větší jistotu při ústním i písemném vyjadřování, nenásilně si rozšiřují slovní zásobu, mají možnost další konverzace v jazyce, který není jejich jazykem mateřským, doma ho v mnohých případech nepoužívají a někteří z žáků dokonce ani nesledují česká média. Domnívám se proto, že další hodiny češtiny jsou pro nerodilé mluvčí velkým přínosem, pomáhají jim získat sebevědomí ve vyjadřování i v kolektivu svých spolužáků. Pozitivní ohlasy dětí a jejich rodičů svědčí o tom, že si možnosti navštěvovat takové hodiny váží a rádi by v tom i nadále pokračovali.
